V Nepálu je každou chvíli všechno jinak
Když jsme na konci října 2012 scházeli z Horního Dolpa v centrálním Himálaji, v hlavách se nám již rodil plán na naši další cestu do těchto úžasných velehor. Dendi Sherpa, náš průvodce a tehdy i přítel, nám doporučoval oblast kolem třetí nejvyšší hory světa, kolem Kanchenjungy. Tato himalájská „osmitisícovka“ je prý považována za jednu z nejhůře dostupných a nejtěžších. Celá oblast je pověstná magickou přírodou, etnickou pestrostí, srdečnými domorodci, ale i velkým výskytem pijavic, špatným počasím s množstvím deště, sněhu a lavin.
Víc jak tři čtvrtě roku jsme s Dendim připravovali naši třetí himálajskou cestu. Mezi Českem a Nepálem putovaly desítky e-mailů. Bohužel zdravotní a rodinné problémy zajistily postupnou redukci účastníků výpravy. Dokonce těsně před odletem si Zuzka zlomila nohu. Nakonec jsme na jaře 2014 do Nepálu odletěli jen tři.
Po přistání v Kathmandu se v plném rozsahu začalo naplňovat rčení: „V Nepálu je každou chvíli vše jinak, než jsi plánoval.“ Na letišti nás čekal místo Dendiho jeho známý Thile se slovy: „Pavla, Gita end Pavel, sorry. Dendi má malý problém. Zdržel se na jiné expedici. Ale určitě dorazí za 2 dny a společně pak vyrazíte na trek do hor“. Také naše domluva o zajištění permitů (povolení pro vstup do horských oblastí) a vnitrostátních letů před naším příletem nezafungovala. Thile dokonce přišel se zaručenou informací, že do oblasti Kanchenjungy nemá smysl cestovat. S dramatickou tváří nám líčil: „Napadla tam spousta sněhu, sedla jsou neprůchodná, v horách padají laviny a všechny expedice byly z oblasti Kanchenjungy staženy.“ Dále dodal: „Bylo by lepší, kdybychom jeli na trek kolem Manaslu. Tam je spousta turistů, cesty ve sněhu jsou vyšlapané a je zde alespoň částečná možnost ubytování v lodžích.“ Ze všech těchto informací jsme měli hlavy velké jak pátrací balon. V Kathmandu není žádná informační kancelář, která by nám řekla, jak to opravdu vypadá s počasím. V té době navíc pod Mount Everestem spadla lavina a zabila několik nosičů. Na druhou stranu trek kolem Manaslu nás pro svou snadnost a množství turistů vůbec nelákal. Také nám pomalu začalo docházet, že Dendi už nikdy nedorazí a že finanční záloha (50% rozpočtu expedice), kterou jsme mu poslali, zmizela jako provize v jeho kapse. Prostě nás přehrál svému kamarádovi Thilemu. Bylo jisté, že máme málo peněz, minimální vybavení, divného průvodce a hrůzostrašné informace o této odlehlé části Himálaje. A rozhodnutí bylo pouze na nás. Rozhodli jsme se. Letíme ke Kanchenjunge!
